HISTORIE ŠKOLY ___________________________________________
První zmínka o sobotecké škole je z roku 1382. Jméno prvního učitele známe až z roku 1584, byl to Matyáš Dvorský. Škola byla umístěna za kostelem, kde se dodnes říká Ve staré škole. V roce 1610 se poprvé píše o dvojtřídce, ale až do konce 18. století jsou archvní prameny skoupé. V době národního obrození jsou nejvýraznějšími osobnostmi soboteckého školství kantor František Kendík, děkan František Matějovič Vetešník, kaplan Damián Šimůnek, učitelé Josef Dolenský a Matěj Balcar. Z jejich školy vyšly generace vzdělaných a vlastenecky uvědomělých žáků, z nichž řada významně zasáhla do života celé země. Nejvýznamější osobností 2. poloviny 19. století byl řídící učitel Antonín Vojtěch Sakař, dějepisec města Sobotky.
Počátek dějin stávající školní budovy se datuje rokem 1893. Již v 70. letech 19. století se hovořilo o nutnosti postavit novou školní budovu, a to především proto, že docházelo k velkému nárůstu počtu žáků. Zakoupena byla zahrada pana Karla Javůrka proti městskému sadu na jičínské silnici. V roce 1890 proto vypsala místní školská rada výběrové řízení na realizaci plánů výstavby nové školní budovy. Ze 14 návrhů zvítězil projekt "Osvěta" prof. J. Lhoty z Průmyslové školy v Praze. Stavba byla symbolicky zahájena 28. 3. 1892. Práce postupovaly velmi rychle, a tak byla škola již 27. 8. 1893 s velkou slávou vysvěcena.
Z dlouhé řady vynikajících soboteckých učitelů na přelomu století a v první polovině století dvacátého si připomeňme alespoň ty nejzasloužilejší: Antonín Rais, František Donát, Josef Bureš, Josef Boudyš, Gabriela Mačenková, Josef Fejfar, Gustav Baumhaier, František Brouček, Vlasta Kubánková, Duchoň, Šádek, Luštický, Wild......... Všichni se věnovali nejen škole, ale i kulturnímu a společenskému životu ve městě. Vilém Peča, Joža Zindr, František Stuchlík psali verše, Václav Frýba byl vynikající redaktor Věstníku soboteckého, řada dalších provozovala aktivně hudbu. Fráňa Šrámek a Josef Bohuslav Foerster napsali slova a nápěv Hymny soboteckých dětí.
Těžké období přožívala naše škola v dobách 1. a 2. světové války. Ve škole byl zřízen lazaret, později i tábor s válečnými uprchlíky. Fungování školy bylo válkou velmi narušeno, docházelo k úpravám výuky, která se odbývala pouze v "měšťanské" části školy. Po osvobození v roce 1945 se začalo s důkladnou rekonstrukcí budovy, která byla koncem války hodně poškozena ubytováním tzv. "národních hostí". Bylo zřízeno ústřední topení a školní rozhlas, v letech 1953 - 1954 byla vyměněna okna a škola dostala novou fasádu, přičemž byla, bohužel zničena původní novorenesanční fasáda.
Poslední výraznou proměnou prošla stávající budova školy v letech 1996 - 1999, kdy došlo ke kompletní rekonstrukci školy. V letech 1997 - 1998 byla zrekonstuována historická část budovy, současně byly přistaveny šatny. V roce 1998 byla poskytnuta dotace na přístavbu s odbornými učebnami a tělocvičnou. Obě budovy propojilo prosklené atrium. V roce 1999 byla nová budova předána do užívání.