VĚDA NÁS BAVÍ ___________________________________________
PESTRÉ BÁDÁNÍ
Co je daktyloskopie, elektroskop, salinita nebo vulkanismus? Proč se na hladině některé předměty udrží? Na jakém principu funguje hydraulický píst? To je jen příklad otázek, kterými jsme během 2. pololetí zahajovali naše badatelská setkání.
Prvním bádáním jsme se přenesli do kriminalistické laboratoře a věnovali se daktyloskopii, metodě umožňující identifikaci osob. Malí experti zvládli vytvořit daktyloskopické karty a pozorně prozkoumat obrazce svých papilárních linií na prstech. K pozorování jsme využili také velkou lupu, pomocí které si potvrdili, že neexistují dvě osoby se stejnými otisky. Po kriminalistické metodě následovala témata úzce spojená s přírodními živly. Všechna tato bádání byla vždy spojena s chemickými pokusy. Reakcí octa s jedlou sodou jsme připravili oxid uhličitý a dokázali, že nepodporuje hoření. Mnoho legrace jsme si užili při sestavování modelového hasicího přístroje, pomocí kterého jsme zkoušeli uhasit hořící svíčku. Dalším atraktivním tématem byl vulkanismus. Prostřednictvím efektní reakce jsme simulovali sopečnou činnost. Jindy jsme se zaměřili na vodu. Zajímalo nás, co vodu tvoří, proč se některé předměty udrží na hladině a co je salinita, jinými slovy slanost. V současnosti je velkým problémem znečišťování vod, a proto jsme jedno setkání věnovali jejímu čištění a sestavili si ve skupinách malé čistírny, které na principu filtrování poskytly zpět „čistou“ vodu.
Také v tomto pololetí jsme měli zajímavé úkoly z fyziky. Dokázali jsme zkonstruovat hydraulický píst a pozorovali, jak pomocí přenášení tlaku v kapalině lze zvedat velká břemena. Dalším zajímavým modelem byl elektroskop, zařízení k měření elektrického náboje. Funkčnost zařízení jsme otestovali zelektrizovanými nafouknutými balónky. Dost trpělivosti badatelé potřebovali při konstrukci rovnoramenných vah, kterými pak zjišťovali, zda má vzduch nějakou hmotnost. Jedno odpoledne jsme zkoumali světlo, jak se šíří, z jakých barev se skládá a jak se láme.
Z přírodopisné oblasti jsme se zaměřili na pohyb živočichů. V úvodu setkání jsme si povídali o způsobech, jakými se živočichové pohybují a jak se přizpůsobují prostředí. Pak si každý vyrobil model želvičky a pozorně zkoumal hadovitý pohyb.
Na posledním kroužku jsme formou soutěže Riskuj shrnuli všechny informace z pokusů. Odměnou všem badatelům bylo osvědčení o absolvování, odznak, pamětní list a „badatelská“ tužka na letní zkoumání.
AŤ VÁS VĚDA BAVÍ!
FOTOGALERIE - Věda nás baví (2. pololetí)
Marcela Pipková
ZIMNÍ BÁDÁNÍ
Všechna bádání malých vědců byla během zimy velmi zajímavá. Pokusy byly z různých přírodovědných oborů, a tím byla zaručena pestrost aktivit.
V oblasti biologie jsme zkoumali, jak funguje naše trávicí soustava. Ve skupinách si badatelé sestavili model lidské soustavy a pozorovali průchod připravené kašišky všemi orgány – od příjmu potravy až po vylučování nestravitelných látek. Na dalším kroužku jsme vytvořili model neuronu a objevovali princip přenosu informací prostřednictvím této nervové buňky, která přenáší vzruchy mezi mozkem a smyslovými orgány.
Fyzika byla zastoupena pozorováním setrvačnosti těles v klidu a v pohybu, dále určováním elektrické vodivosti a sestavením optického přístroje – periskopu. Všichni si ověřili, že pomocí zrcadel v tomto přístroji lze vidět za roh nebo nad vodní hladinu.
Z oblasti chemie nás čekalo tajné písmo. Napřed badatelé napsali na papír vzkazy různými chemickými látkami. Potom každý svůj vzkaz odtajnil přetřením jinou látkou nebo opatrným zahřátím nad svíčkou.
Stejně jako na podzim, tak i v zimním období jsme zkoumali planety Sluneční soustavy. Dále jsme si povídali o impaktních kráterech, které vznikají po dopadu vesmírného tělesa na povrch například naší Země. Prostřednictvím pokusů zkoumali jejich vznik a na závěr si každý vědec vymodeloval kráter dle své fantazie.
Pololetní bádání jsme zakončili soutěží Riskuj a předáním diplomů a odznáčků s logem Věda nás baví.
FOTOGALERIE - Věda nás baví (1. pololetí)
Marcela Pipková
S VĚDOU DO VESMÍRU
V říjnu jsme zahájili další cyklus badatelského kroužku Věda nás baví. Úvodní setkání bylo pohádkové, neboť jsme „nahlédli“ do zákulisí animovaného filmu a pokusili se vytvořit svoji vlastní animaci. Pohyblivé obrázky se všem velmi vydařily. Druhé bádání bylo čistě chemické, protože jsme dokazovali přítomnost vitamínu C.
A pak jsme nahlédli do tajemného vesmíru. Pozorovali jsme, co se děje na nebi. Letošní podzim nám přímo nahrál, protože když jsme zkoumali Měsíc, tak jsme zrovna měli možnost v noci 28. 10. 2023 sledovat jeho částečné zatmění. Samozřejmě jsme svoji pozornost věnovali také zatmění Slunce. Dále jsme si povídali o výzkumu vesmírných těles a zkonstruovali jsme si rakety, na kterých jsme si objasnili přeměny energie.
Marcela Pipková
A JEDEME DÁL!
Další blok badatelských setkání jsme zahájili velmi efektními pokusy, ve kterých hlavní roli hrála elektrostatická elektřina. Každý z nás zažil zelektrizované vlasy nebo jiskření při svlékání svetru. Ale jak se chovají zelektrizovaná brčka, papírky anebo balonky? To museli badatelé teprve odhalit na naší první schůzce.
Kromě elektřiny jsme zkoumali i jiné fyzikální jevy. Například optické, kde na principu odrazu světla si každý sestavil vlastní kaleidoskop. Mnoho zábavy jsme si užili také při pozorování povrchového napětí kapalin. To bylo bublin!
V tomto pololetí jsme se vžili do role konstruktérů. Laťka byla hodně vysoko, protože naším cílem bylo sestavit funkční modely. Prvním byl přistávací modul, který jsme otestovali vypuštěním z výšky 2. patra. Druhým byl automobil, vlastně pneumobil, poháněný vzduchem.
Rovněž jsme nahlédli do tajuplné bilogie lidského těla a prozkoumali stavbu srdce, oka nebo kosti. Z rostlinné říše jsme se seznámili s typy květů a vytvořili si modely květů jednoděložných nebo dvouděložných rostlin.
Samozřejmě nemohly chybět ani chemické pokusy. Pozorovali jsme difúzy neboli rozptylování částic v kapalinách. Připravovali jsme roztoky různé koncentrace a poté je ředili nebo míchali. Také jsme zvládli chemickou reakci octa se sodou a připravili oxid uhličitý – plyn, který vydechujeme.
Na závěr si všichni badatelé zasoutěžili a obdrželi osvědčení, odznak a malou pozornost.
Všem dětem přeji krásné prázdniny.
Ing. Marcela Pipková
MALÍ BADATELÉ V AKCI
Také v tomto školním roce měli možnost mladší žáci zkoumat přírodní vědy v rámci kroužku Věda nás baví.
Badatelé během prvního pololetí jednoduchými pokusy odhalili několik fyzikálních zákonů.
Například na sestaveném modelu katapultu si ověřili zákon zachování energie, neboť tento starověký stroj je založen na přeměně polohové energie na pohybovou. Velmi atraktivním tématem bylo těžiště. Na modelech ze špejlí a korků hledali místo, ve kterém je těleso při podepření v rovnováze. Pomocí dalších fyzikálních jevů jsme si vysvětlili fungování tzv. Archimédova šroubu, který je jedním z nejstarších čerpadel sloužící k přepravě kapalin zespod nahoru.
Výzkumníci také objevovali přírodopisné zajímavosti. Hledali rozdíly ve stavbě buňky rostlinné a živočišné, zkoumali princip dýchání a v týmech určovali kapacitu plic. Dalším jednoduchým experimentem zjišťovali na modelu „ucha“, jak dochází k zachycení zvukových vln boltcem a jejich předání bubínku, který se rozkmitá jako membrána.
Samozřejmě jsme prováděli také pokusy chemické. Seznámili se s chromatografií, pomocí které oddělovali jednotlivé barevné složky fixu. Měřili pH mléka a jogurtu. Z naměřených hodnot jsme si odvodili princip výroby jogurtu.
Všichni badatelé si báječně užili všech třináct setkání a každý si mezi pokusy našel ten svůj nejlepší. Za svoji snahu a pracovitost každý obdržel osvědčení a odznak.
Všem patří pochvala. Ať vás stále VĚDA BAVÍ!
Ing. Marcela Pipková
S VĚDOU OD ÚNORA DO ČERVNA
Během 2. pololetí školního roku 2021/2022 jsme v rámci kroužku Věda nás baví prozkoumali další zajímavé přírodní jevy a sestavili několik funkčních přístrojů, pomocí kterých jsme ověřili fyzikální zákony. Například jakým způsobem využívají vzduch dopravní prostředky. Nebo jak vzniká zvuk na modelu kytarky a jeho přenos na modelu telefonu.
Dále jsme pomocí vyrobené kladky bádali, jak ušetřit energii při práci „na stavbě“. Velice zábavné bylo skládání přístroje k měření rychlosti větru anemometru neboli tzv. větrometru. Svoji kreativitu zase všichni využili při tvorbě zoetropu, hlavně při kreslení animačního pásu do této filmové hračky.
Samozřejmě jsme i v tomto pololetí pracovali s kapalinami a přírodními materiály. Pozorovali jsme chování kapalin s různými hustotami při pokusu „lávová lampa“ nebo „semafor“. Dále jsme zkoumali povrchové napětí vody a velmi vydařeným pokusem byla izolace DNA z banánu.
Také jsme se zabývali lidským tělem. Na vyrobeném modelu horní končetiny jsme viděli, jak fungují naše svaly. Mnoho legrace jsme si užili s hledáním těžiště našeho těla ve stoje, při chůzi nebo v předklonu.
Na posledním setkání jsme formou soutěže zopakovali všechny probádané oblasti a všichni vědci získali osvědčení s odznakem a fotokoláží.
Marcela Pipková
ZASE BÁDÁME!
Po roční odmlce jsme se opět mohli pravidelně setkávat každou středu a zkoumat přírodní zákonitosti! Čekalo na nás třináct tajemných pokusů z fyziky, chemie a biologie.
Z oblasti fyzikální jsme probádali vodivost různých látek, setrvačnost a povrchové napětí. Povídali jsme si o vzniku kráterů po dopadu meteoritu. Pak jsme si vytvořili jejich modely z mouky a vody. Dále jsme se seznámili s tím, jak fungují některé přístroje např. periskop a elektroskop. Oba jsme si sestavili a ověřili, jak fungují. Periskopem jsme „obhlíželi“ dění ve třídě ze zakrytého místa. Elektroskopem jsme zase měřili elektrický náboj, který vzniká třením.
V tomto pololetí jsme nahlédli do tajů kriminalistiky. Malí detektivové si pomocí křídového prachu nebo temperových barev vytvořili daktyloskopické karty, na kterých pak velmi pozorně sledovali speciální lupou své papilární linie.
Další týden se badatelé proměnili v záchranáře a procvičili si první pomoc při krvácení. Zároveň jsme prostřednictvím pokusu odhalili základní složky krve.
Letos jsme také prováděli chemickou reakci, během které jsme pozorovali vlastnosti vznikajícího oxidu uhličitého. Jako správní chemici jsme zároveň provedli důkaz přítomnosti této látky hořící svíčkou. Všem se pokus povedl, takže všechny svíčky zhasly.
Z biologie jsme se věnovali tématu neuron, jehož model jsme sestavili a pomocí elektrické vodivosti si modelovali přenos vzruchů. Dále jsme se zaměřili na pohyb živočichů, a to konkrétně na ptačí křídlo a „hadovitý“ pohyb, tj. kroucení těla z jedné strany na druhou. Děti si vyrobily želvičky, se kterými pak uspořádaly závody.
Na třináctém setkání jsme se zabývali čištěním vody. Povídali jsme si o samočištění vody v přírodě, kde se voda pěkně přefiltruje pomocí kořenových systémů. Znečištěná voda člověkem se musí odvést do čističek vody, kde se také využívá filtrace. Proto jsme si filtrační soustavu sestavili.
Na závěrečném kroužku jsme společně zopakovali všechny poznatky ze všech pokusů formou soutěže Risk. Všichni badatelé obdrželi certifikáty a odznaky.
Naše setkání byla moc fajn a shodli jsme se, že se už těšíme na další cyklus pokusů, neboť zkoumat nás BAVÍ!
Ing. Marcela Pipková
ÚNOROVÉ A "POSLEDNÍ" BŘEZNOVÉ BÁDÁNÍ
V únoru jsme odstartovali další blok badatelských setkání - na naší škole již čtvrtý.
Po jarních prázdninách jsme se věnovali filmu a učebna se proměnila v animační laboratoř. Před vlastním experimentováním si žáci připravili obrázky. Pokusy s pohyblivými obrázky pak zjistili, na jakém principu film funguje. Zároveň si zavzpomínali na skladbu lidského oka a určili vlastnost oka - setrvačnost, kterou filmová projekce využívá. Setrvačností lidského oka rozumíme schopnost rozeznat dva následující obrázky jako oddělené. Pokud obrázky následují po sobě rychleji, než je oko schopno zvládnou, splývají v jeden. A to je základ každé animace!
Druhé bádání nás přeneslo do laboratoře chemické, kde jsme se věnovali výzkumu vitaminu C. Pomocí pokusů „vědci“ ověřovali rozpustnost vitaminu C. Pak v různých vzorcích dokazovali přítomnost tohoto vitaminu jodovou tinkturou. Pokud vzorek dokazovaný vitamin obsahoval, tak se hnědá jodová tinktura odbarvila.
Třetím tématem byla planeta Země. Badatelé si vyrobili z modelíny trojrozměrný model vnitřní stavby Země. Během tvorby jsme si povídali o teoriích vzniku Země, která je součástí sluneční soustavy. Na řezu modelu jsme si pak ukázali jednotlivé vrstvy (geosféry), ze kterých se Země skládá. Ve druhé polovině jsme se věnovali druhům zatmění. Principy jednotlivých zatmění žáci objevovali opět na modelu, tentokrát papírovém.
Ani ve snu nás nenapadlo, že naše čtvrté setkání ve 2. pololetí bude zároveň posledním.
Ve středu 4. března 2020 se žáci stali fyziky a studovali přeměny energie. Prvním pokusem sledovali energii dechu, která uvedla do pohybu papírové předměty. Nejen papírové koule, ale také raketu. Na druhý pokus jsme si poskládali papírovou vlaštovku, vyvážili ji špejlí a zespodu připevnili krátkou odpalovací špejli. Takto připravené „rakety“ byly testovány na školním „kosmodromu“. Všem „astronautům“ se jejich první start vydařil.
Další týden jsme se z důvodu vyhlášení mimořádného opatření již sejít nemohli. A tak čtvrtá řada pokusů byla ukončena čtvrtým setkáním. Věřím, že příští školní rok budeme opět v našem společném bádání úspěšně pokračovat.
Ing. Marcela Pipková
OHLÉDNUTÍ ZA VĚDOU
V rámci kroužku Věda nás baví se malí badatelé během 1. pololetí zábavnou formou dozvěděli mnoho dalších věcí z oblasti fyziky, přírodopisu a chemie.
Fyzikální témata byla tentokrát zaměřena na stroje, a tak měli možnost získat představu o vývoji automobilu nebo vesmírné sondy. Sestavení modelu přistávacího modulu prověřilo týmovou spolupráci našich „vědců“. Všichni v této zkoušce obstáli na výbornou a za odměnu si mohli funkčnost svého prototypu ověřit skutečným přistáním v atriu školy.
Přírodopisná témata nás tentokrát zavedla do říše rostlin. Na květu tulipánu a pryskyřníku jsme určili společné znaky, ale také rozdíly jednoděložných a dvouděložných rostlin. Každý badatel si na zkoumání zhotovil model květiny, takže to ve třídě nakonec vypadalo jako v zahradnictví.
Když se řekne biologie, tak se každému hned vybaví lidské tělo, které skrývá mnoho zajímavostí. Tentokrát jsme se zaměřili na stavbu kostí a srdce. Sestavování funkčního modelu srdce probíhalo opět formou týmové práce. Po ukončení práce jsme si názorně ukázali cirkulaci krve malým a velkým krevním oběhem.
Všechny chemické pokusy byly zaměřeny na roztoky. Badatelé si vyzkoušeli roztok připravit a poté jej ředit v různých poměrech. Kromě ředění lze roztoky také míchat. Na to jsme si připravili tři základní roztoky: červený, zelený, modrý a pak jsme s nimi „kouzlili“. Aditivním a subtraktivním mícháním roztoků se nám podařilo získat mnoho dalších různě zabarvených roztoků.
Za nejlepší téma pololetí badatelé zvolili téma „Bubliny“, kdy jsme pozorovali tvar bublin, které jsme tvořili brčkem, provázkem na špejli, jehlanem nebo krychlí. Na závěr jsme si ukázali tvorbu bublin tzv. bublinovým rukávem. Bublin bylo tolik, že přes ně někteří nebyli ani vidět J.
Poslední setkání bylo soutěžní, na jehož konci všichni „absolventi kroužku“ dostali osvědčení a odznak s podobiznou patrona pololetí, kterým byl D. I. Mendělejev. Úsměv na tváři jasně prozradil, že i toto pásmo kroužků bylo úspěšné. Věřím, že následující pololetí nás bude „VĚDA“ bavit alespoň tak jako v prvním.
Ing. Marcela Pipková
VĚDA OPĚT ZAČÍNÁ!
V říjnu jsme odstartovali další cyklus badatelských kroužků Věda nás baví, které jsou pro žáky 1. stupně. Stejně jako vloni jsme na naší škole otevřeli dva kroužky, jeden ve středu a druhý ve čtvrtek.
První kroužek zacílil na fyziku, konkrétně na statickou elektřinu. Pomocí mnoha různých pokusů s brčky, papírky nebo balónky žáci zjistili, kde a jak taková elektřina vzniká. Užili si mnoho zábavy a domů odcházeli doslova kladně nabití.
Říká se: „Do třetice všeho dobrého.“ A tak jsme potřetí ke svému bádání použili balónek. Zaměřili jsme se na vývoj automobilů. Začali jsme prvními parními stroji a přes spalovací motory, vodíkový nebo solární pohon jsme se dostali až k elektromobilům. Objevili jsme však, že existují i tzv. pneumobily - závodní vozítka poháněná vzduchem v tlakových lahvích. A právě tento model jsme si zkonstruovali. Nadšení bylo obrovské, neboť všechna závodní autíčka poháněná vzduchem skutečně jezdila.
Ať nás věda baví!
Ing. Marcela Pipková
S VĚDOU OD PRÁZDNIN DO PRÁZNIN
Po jarních prázdninách přírodovědné bádání opět pokračovalo. Děti měly před sebou k rozluštění mnoho přírodních záhad. Hned první souvisela se zvukovými vlnami. Dorozumívání některých živočichů může člověk skutečně nazvat zázrakem, neboť přestože člověk nic neslyší, tak např. netopýři nebo velryby mezi sebou komunikují. Kromě dorozumívání lze pohyb zvukových vln využít také k mapování hlubin tzv. sonarem, jehož fungování si děti přiblížily pomocí vyrobeného modelu.
„Kdo chce moc, nemá nic“ – tímto příslovím jsme zahájili společné zkoumání pohárů s chytře zabudovanou násoskou. Pythagorův pohár má násosku vedenou dnem a Tantalův zase boční stěnou. Princip je stejný. Jakmile nalévaná kapalina dosáhne nejvyššího bodu ohybu, tak začne z poháru vytékat. Děti poháry různě sestavovaly a bádání si velmi užívaly.
Další odpoledne se děti staly mostními konstruktéry. Postupně navrhovaly mosty od nejjednoduššího až k visutému, jehož konstrukce je velmi náročná. Také následující setkání probíhalo v inženýrském duchu. Tentokrát se jednalo o stavbu parníku.
Pak technická témata vystřídala biologie člověka. Na vytvořeném modelu vylučovací soustavy děti zkoumaly funkci ledvin. Velmi úspěšně provedly filtraci krve, ke které v ledvinách dochází. Námětem dalšího kroužku byla horní končetina. „Proč se ruka hýbe?“ – na tuto otázku děti objevily odpověď při sestavování modelu ruky.
Velmi vydařený byl kroužek s fyzikální tematikou, kdy děti zkoumaly sílu a její velikost. K tomu, aby mohly velikost síly změřit, potřebovaly příslušné měřidlo. Výroba siloměru se všem velmi zdařila a při měření různých předmětů mohly pozorovat působení různě velkých sil.
Poslední setkání v tomto školním roce bylo soutěžní. Během soutěže Riskuj si děti úspěšně zopakovaly všechna témata druhého pololetí. Na závěr obdržely osvědčení za absolvování vědeckého kroužku.
Krásné prázdniny a ať nás věda baví!
Ing. Marcela Pipková a Mgr. Jana Zumrová
DRUHÉ POLOLETÍ S VĚDOU
Na první setkání jsme se všichni moc těšili a byli jsme velmi zvědaví, jaká témata nás čekají.
Všichni víme, že citron má ostrou chuť a reprezentuje látky, které nazýváme kyseliny. A právě první kroužek byl tematicky zeměřen na určování pH. Děti napřed pracovaly s univerzálním papírkem, pomocí kterého určovaly hodnotu kyselosti velmi známých látek z domácnosti. Pak své měření potvrdily přidáním přírodního kapalného indikátoru z červeného zelí. Získaly krásnou paletu barev, kde červené zabarvení potvrdilo kyselinu a modrozelené zásadu.
Na začátku druhého setkání jsme společně zavzpomínali na Archiméda, který během koupele objevil, že těleso ponořené do vody část vody vytlačuje. Zkoušeli jsme vložit do vody kuličku, placičku nebo „lodičku“ (vše z plastelíny) a pozorovali jsme, že lodička může plavat. Proč? Lodička totiž svým objemem vytlačí více vody, která pak vyváží váhu plastelíny. Dalším vysvětlením je i menší hustota lodičky se vzduchem nebo působení vztlakové síly. Ke druhému experimentu jsme vytvořili „potápěče“ a objevili tajemství jeho pohybu v láhvi. Tento pokus měl u dětí velký úspěch. Na závěr si děti vyrobily model ponorky, pomocí kterého pochopily princip ponoření a vynoření, protože vlastně zvyšuje a snižuje svoji hustotu.
Třetí setkání bylo tak trochu kouzelnické, neboť jsme se zabývali optickými klamy. Je neuvěřitelné, jak nás může náš zrak oklamat. Pracovali jsme s dvousmyslnými obrázky, geometrickými klamy a obrázky, které způsobují, že je oko vidí v pohybu. Na závěr si děti vytvořily 3D obrázek – svůj vlastní optický trik.
Čtvrtou lekcí jsme prostřednictvím pokusů „navštívili“ kuchyň. Na začátku bádání byly otázky: „Co je cukr? Je vždy sladký?“. Diskusí jsme dospěli k závěru, že všechny cukry sladké nejsou. Jeden z nich se nazývá škrob, a právě tato látka byla předmětem bádání. Děti si připravily šest vzorků (práškovitý škrob, brambor, pečivo, puding, papír a vatu) a pomocí zkoumadla (roztoku jodu) zjišťovaly přítomnost škrobu. Některá zjištění byla pro děti překvapením.
Téma pátého setkání souviselo s buňkou. Tentokrát jsme zacílili na jádro, ve kterém jsou uloženy chromozomy – důležité nosiče genů. Chromozomy jsou složené z vláken DNA (deoxyribonukleové kyseliny), která je přímou nositelkou genetické informace. Hlavním úkolem bylo sestavit model této kyseliny. Úkol to nebyl vůbec lehký, neboť DNA se skládá ze tří částí a má tvar dvojité šroubovice. Děti byly velmi šikovné a dvoušroubovici zvládly na výbornou. Přiblížily si tak látku nezbytnou pro život, která ve své struktuře kóduje, a tím předurčuje vlastnosti celého organismu.
Všechna setkání jsme si užili, plno nových věcí jsme objevili a po jarních prázdninách budeme pokračovat J
„AŤ NÁS VĚDA BAVÍ“
Ing. Marcela Pipková
PROSINEC - LEDEN
V tomto období byla témata našich setkání opět velmi zajímavá. S tím souvisela náročnost sestavení demonstračních modelů, pomocí kterých jsme si mohli společně vysvětlit mnohé zákonitosti. Prvním byl model katapultu na objasnění vzájemné přeměny energie polohové na pohybovou a naopak. Při sestavení tohoto modelu byla potřebná pořádná dávka šikovnosti. Všichni malí badatelé si zaslouží pochvalu, neboť všem skupinám tento model fungoval.
Druhý model nám umožnil sledovat fáze Měsíce. Děti pozorováním samy určily, kdy lze vidět úplněk a kdy nov. Své poznatky využily k vytvoření otočného kolečka. Otáčením sledovaly „dorůstání“ a „couvání“ Měsíce.
Třetím modelem byl Archimédův šroub. Tentokrát si vyzkoušely, jak tento jednoduchý stroj pocházející ze 3. století př. n. l. funguje. Dokázaly, že pomocí šroubu lze přepravovat kapalinu do vyšších poloh. Následně správně určily princip fungování jednoduchých strojů.
Cílem našeho posledního bádání v 1. pololetí bylo určit kyselost mléka a jogurtu. Zjistit, co kyselost způsobuje, a tak se zároveň seznámit se složením mléčných výrobků.
Závěrečná 14. lekce proběhla zábavnou formou. Děti si prostřednictvím soutěže Riskuj připomněly všechny probádané okruhy. Na konci této lekce obdržely osvědčení za absolvování vědeckého kroužku v oborech chemie, fyzika nebo biologie.
Kroužky budou pokračovat i ve 2. pololetí, ve kterém nás budou čekat další zajímavosti z těchto vědních oborů. Těšíme se na další společné bádání.
„AŤ NÁS VĚDA BAVÍ“
Ing. Marcela Pipková a Mgr. Jana Zumrová
LISTOPAD
V listopadu každý týden ve středu a ve čtvrtek úspěšně proběhly další badatelské kroužky, na kterých děti objevily nové zákonitosti přírody.
Na prvním listopadovém setkání jsme se věnovali jednomu ze základních lidských smyslů, a to hmatu. Vyzkoušeli jsme si, co všechno lze hmatem vnímat a jak mohou slepí lidé číst.
Další téma nás vyneslo vzhůru ke hvězdám a odtud jsme se zaměřili na naši planetu Zemi, její tvar a obíhající družice. Děti si vyrobily model Země a jejích družic. Na závěr si vytvořily ještě model rotačního elipsoidu, pomocí kterého jsme dokázali zploštění Země na pólech.
Třetí kroužek byl zaměřen na nejmenší stavební jednotku hmoty. Opět jsme tvořili model, tentokrát atomu. Při sestavování jsme objevovali jednotlivé částice, které se v atomu nacházejí.
Na čtvrtém kroužku jsme zkoumali zvuk. Děti jednoduchými pokusy zjistily, že zvuk vzniká kmitáním, od zdroje se volně šíří všemi směry a zvukové vlny se také mohou odrážet nebo zesilovat.
Ing. Marcela Pipková
ŘÍJEN
Tento školní rok jsme se přidali ke školám, které podporují malé badatele v objevování přírodních zákonitostí.
Od října 2018 pravidelně pořádáme dva badatelské kroužky týdně (středa: M. Pipková, čtvrtek: J. Zumrová). Zde zábavnou formou seznamujeme děti s fyzikálními zákony, se stavbou těla nebo se základními chemickými metodami.
Na prvním kroužku jsme si smícháním škrobu s vodou vyrobili nenewtonovskou kapalinu a zkoumali jsme její vlastnosti. Pak jsme tyto zjištěné poznatky porovnávali s vlastnostmi vody.
Naše druhé setkání bylo ve znamení barev. Děti se seznámily s metodou rozdělování složek směsí, která se nazývá chromatografie. Pomocí této metody pozorovaly rozdělení fixů na jednotlivé složky. Na závěr jsme pracovali s Goethovým barevným kruhem, ze kterého lze vyčíst míchání barev.
Třetí lekce byla zaměřená na skladbu buňky. Děti si vytvořily modely rostlinné a živočišné buňky a pak jsme si na nich vysvětlili jejich rozdílné složení.
Na čtvrtém kroužku se děti seznámily s tím, jak pracují lidské plíce. K bádání si postavily model plic, pomocí kterého demonstrovaly nádech a výdech. Experimentem pak zjišťovaly vitální kapacitu plic. Na závěr si měřením pulsu (před a po cvičení) ověřovaly, že při zátěži dýcháme rychleji.
Poslední říjnový kroužek zacílil na fyziku. Jednoduchými pokusy jsme hledali těžiště těles. K objevování těžiště neboli hmotného středu jsme si sestavili několik modelů. První stabilní soustavu jsme vyrobili ze špejlí a korků a druhou pomocí vidliček. Pro děti bylo neuvěřitelné, že sestavené soustavy při nalezení těžiště nespadly a zůstaly stát, přestože působily velmi nestabilně.
Na každém kroužku jsme objevili nějaké zázraky přírody a těšíme se na další, které budou určitě neméně zajímavé. A proto: „AŤ NÁS VĚDA BAVÍ!“
Ing. Marcela Pipková